Praha - Prčice 2008

Tak jsme tuhle sobotu, 17.5., vyrazili na klasický pochod Praha - Prčice. Letos jsme nebyli líní a hezky jsme si vystáli frontu na vstupenky. Platíme za to, že si ničíme svá těla:-)
Cca v 11 hodin jsme slavnostně vyrazili. Pro jistotu jsme se odtrhli od naší skupiny a rychlou chůzí jsme se vydali vstříc Prčicím. Po výsměchu skupině před námi, která si lehce spletla směr a vykračovala si dál po silnici směrem kamsi zpět do Benešova jsme zabočili a po půl hodině jsme sami celkem paradoxně šli pořád rovně, ačkoliv to moc správně nebylo. Výmluva "šli jsme za kytkami do herbáře" postačila a naší chůzí jsme předběhli opět naší skupinu. Kidd s Mexou to pojali statečně a šlapali si vesele prostředkem silnice, takže běhání sem tam je holt neminulo.
Mexa byla zcela nadšená z každého stánku s občerstvením a pivem, které jsou tradičně snad na každém kilometru. Těch zbytků, lahod... Největší objev byl ale makovec v poli. Lahůdka!
Kidd spíše uvítal každý potok, rybník a louži. Žádný důvod pro osvěžení přece není špatný... Ale plavat se mu moc nechtělo. Jelikož mi přišel dost přehřátý, k jeho smůle se tomu stejně nevyhnul ;-)
Při občasných přestávkách ale únava znát byla. Nejdříve jsem odpadla já, potom Kidd a nakonec Vilém s Mexou v Prčicích.
Však všechna razítka jsme sehnali, včetně tajné pivní kontroly, která razítkem odměnila každého s pivem v ruce (takže tak 99% účastníků pochodu, jak to potom na nádraží vypadalo), takže vysněné první botičky byly naše. Letos bledě modrá... Psy z nich zas takovou radost neměli, přiznám, že já víc...
Pochod z Olbramovic se tedy vydařil. 26 km, na kterých pouze 4 lidi poznali, že ta vlajka, kterou jsme si střídali já s Kiddem, je tibetská (všichni 4 ji poznali na Kiddovi, asi nejsem tak zajímavá), Mexa byla krmena zbytky z langošů, takže nezhubla, jak bylo původně v plánu, ale došli jsme! Což je důležité:-)
Ve vlaku jsme chrápali všichni, letitý chodci z alkoholu, my z únavy.
A příští rok se jde pochopitelně zase:-)