Židovice - červenec

 Blíží se konec července a já jsem se dostala do Prahy. Od půlky měsíce jsme nastěhovaní na chatě, kde relaxujeme a užíváme si mnohem lepšího prostředí, nežli v Praze. Proto se nám domů vůbec nechce... Granule se tu jeví jako zbytečná věc, jelikož jsou za celé dny tak natláskaní jídlem, že večer si o granule ani neříkají, jako to jindy dělají. Pro ilustraci uvádím krátký rozhovor o jednom našem obědu..-

"Budu dělat palačinky. Deniso, kolik chceš palačinek? OK, 4. Káčo, kolik chceš ty? Dobře, taky 4. Bernarde, kolik chceš palačinek?"

Toto se dá brát jako fotografická reportáž z prvního měsíce. Srpen je teprve před námi, ale hodláme si ho užít stejně dobře, jako červenec:)

Fotbalové hřiště je báječná věc... Dají se tu házet míčky, běhat do zblbnutí, cvičit a vůbec.

I na naše hobby obrany došlo, ačkoliv bez figuranta a celkově jen v jedné osobě to jde docela blbě. Což nevadí, Kidd si to užívá po svém a já také...

Hlavní zábavou je ale aportování a jiné hrátky s různými věcmi, poslouží i plastová lahev. Jen ten badminton nám s Vílou moc nešel, protože míček byl pod neustálým tlakem psího chtíče:) Tímto chci poděkovat malému Dominikovi, který má neustálý elán do hrátek se všemi psy:)

Fotbalové hřiště ale není všechno, co nás v Židovicích může potkat. Další místní zálibou je Labe. Každý teplý den se chodíme koupat a psi samozřejmě s námi. Mexa jen aby se neřeklo, Kidd jen pod hrozbou smrti a Bernard kdykoliv a vlastně pořád, kachna jedna.

 I Kidd se odvážil:)

Kromě širých lánů pole tu máme i starou dobrou zahradu. Pokud si stěžujete, že váš pes hrabe díry na zahradě, tak si nepřejte na návštěvě Mexu, která je hrabe úplně všude a jejím vrcholným dílem je obří jáma podobná hrobu v záhonu. 

Bernard, ve snaze ji napodobit, si vyhrabal důlek pro hru s kuličkami:))

To by bylo z července tak všechno... Snad srpen bude stejně zajímavý a zábavný, jako tento měsíc!