Nácvik čistotnosti

Nácvik čistotnosti u štěnete je nejdůležitějším krokem k vychovanému a bezproblémovému psu. 

V první řadě si dovolím pár slov o novinách, čuracích plenách a hadrech. Dle mého je to pitomost, pes se tím akorát tak zmate. Buďte chvíli „štěnetem“ - jste u nového majitele, který vám určí doma místo, kde se máte venčit. Jak postupně rostete, majiteli to najednou vadí a snaží se vás dostat ven. Nejdříve chvály za loužičku na noviny a poté kárání? Je to logické? Není. Takový pes má pak mnohem větší strach, než-li v případě, kdy mu hned první den jasně naznačíte, že doma se prostě nevenčí.
Na štěně se ale nesmí nasazovat hned vysoká laťka. Vhodné je venčení každé dvě hodiny, plus po krmení, hře a hlavně spánku. Pes udělá loužičku doma? Pokud psa při tom chytíte, stačí slovně pokárat a hned vzít ven, aby se dovyvenčil. Pokud psa nechytíte „při činu“, tak loužičku ignorujte. 
Samozřejmě nastane i situace, kdy doma nejste. Já osobně psu vymezím místnost (předsíň nebo můj pokoj, kde je plovoucí podlaha, ne koberec) a vystelu ji novinami. Nikoliv kvůli učení psa na noviny, ale jednoduše kvůli snadnějšímu úklidu, proto je celá místnost pokryta novinami. Nácviku se věnuji až když jsem doma – stejně jako těžko budete psa učit přivolání nebo sedni, když jste dvacet kilometrů od něj. 

Močový měchýř psa se samozřejmě potřebuje vytrénovat, nemůžete po čtyřměsíčním psu chtít, aby vydržel 8 hodin bez vykonání potřeby. Důležité ale je, že pes musí vědět, co smí a co nesmí. A v pozdějším věku je to spíše chybou majitele, než psa, když vykoná potřebu doma, zvláště, je-li majitel doma. Většina psů se hravě naučí si o vyvenčení říkat – kňučení, postávání u dveří... To všechno jsou drobnosti, které majitel nesmí ignorovat. 

Všechno to chce svůj čas, psi jsou chytrá zvířata a jsou čistotná. Nebuďte nešťastní, pokud je váš pes „prase“, je to jen o nedostatečném nácviku a nikdy není pozdě to řešit, ačkoliv platí, že mladý pes si to vštípí lépe a rychleji.